Vladimír Bayer

vrah 7leté dívky - doživotní trest
narozen 1976

Dne 16. ledna 2001 zavraždil Vladimír Bayer ve svém bytě zvlášť surovým a trýznivým způsobem teprve 7letou dívku. Motivem jeho jednání byla msta za to, že ho opustila družka. Ve vztahu k zavražděné byl jejím strýcem... V roce 1993, ještě jako mladistvý, společně s dalšími dvěma kumpány brutálním způsobem zavraždil důchodce. Za vraždu, jenž měla loupežný motiv, byl odsouzen k sedmiletému vězení. Po odpykání pěti let byl propuštěn na svobodu.

Zavražděná dívka

Osudného dne přijala policie v Moravském Berouně oznámení o pohřešování 7leté dívky, žákyně I. třídy základní školy. Ráno odešla do školy, ale ve své třídě se již neukázala. S případem ztracené 7leté dívky byla seznámena veřejnost a okamžitě se rozběhlo pátrání. Za dvě hodiny po oznámení byl Bayer v restauraci zadržen policií. Spontánně hovořil nejen o svém životě, ale i o tom, že se k jinému muži odstěhovala družka i s jeho dítětem. Dále uvedl, že se sám zúčastnil pátrání po dívce a to na žádost své sestry - matky pohřešované dívky. Souhlasil s tím, že ukáže svůj byt policistům, aby se přesvědčili, že u něho v bytě se pohřešovaná dívka nenachází. Policisté totiž znali jeho kriminální minulost a jeho výpovědi příliš nevěřili. Prohlídka bytu byla však zaměřena pouze na zjištění přítomnosti pohřešované.

Lednička, ve které byla nalezena mrtvá dívka

Policisté mezi tím získali poznatek, že dívka byla ráno před školou spatřena s mužem, který popisem odpovídal Bayerovi. Několik dětí pak uvedlo, že je neznámý muž žádal, aby omluvily dívčinu nepřítomnost ve vyučování. Jedna ze spolužaček pak z několika předložených policejních fotografií bezpečně poznala Bayera... Další kroky k objasnění případu urychlila matka Bayera a zároveň babička pohřešované. Na policii přinesla dopis, který našla na klice dveří svého bytu. Dětské písmo v dopise prosilo o pomoc. Přijde prý o život, pokud se k jejímu strýci Vladimírovi nevrátí zpět bývalá družka. K dopisu byly připevněny dvě spony do vlasů, které patřily pohřešované dívce...

Dalších 17 hodin se snažil Vladimír Bayer zapírat jakoukoliv účast na zmizení dívky, i když v kapse jeho kalhot policie našla dopis se slovy: "Dávám vám poslední tři dny a bude funus. S pozdravem, Váš popravčí". Když mu bylo vyvráceno veškeré alibi, zapírání vzdal a spontánně se doznal. Připravil si plán, jak družku přimět k návratu - vydíráním. Na malou dívku čekal před školou a za pomocí sušenek se mu podařilo odvést dívku do bytu. Zde ji donutil napsat výhružný dopis. Již při diktování dopisu se rozhodl dívku ze msty a vzteku zavraždit. Nejdříve ji do úst nacpal kapesník a ústa ji přelepil páskou. Šňůrou a tkaničkou od svých bot ji ovázal krk. Jak později uvedli soudní lékaři, způsob smrti byl surový a trýznivý. Pak ji svlékl, zabalil do povlečení a vsunul do pytle. Dívku zanesl do kůlny za domem, kde bydlel a uložil ji do staré ledničky.

Bayer po doznání sám kriminalistům řekl o místu, kde dívku ukryl a předal jim klíče od kůlny, které měl jenom on. V ledničce našli kriminalisté vedle pytle s dívkou i mrtvého psa. Při domovní prohlídce byly nalezeny další usvědčující důkazy. Nespálené zbytky školních potřeb a oděvu, které patřily malé dívce, otisky jejich prstů na sklenici a její zimní boty. Za soudní důkaz dokonce sloužil i obal od sušenek, kterými nalákal oběť do svého bytu. Mikrostopy na jeho oděvu i těle dívky prokazovaly, že Bayer s dívkou po smrti manipuloval.

Způsob, jakým vrah rdousil dívku

Když bylo Bayerovi za účasti obhájce sděleno obvinění pro trestný čin vraždy, začal skutek tvrdošíjně zapírat i přesto, že byl usvědčován kriminalistickými expertízami. Navíc kriminalisty obvinil, že byl k doznání přinucen bitím. Předložil také dopis údajně psaný bratrem, ve kterém se bratr k vraždě holčičky doznal. Později z vraždy obvinil ruskou mafii. Výhružný dopis, který požadoval jeho okamžité propuštění obdržela i soudkyně. Dopis byl podepsán "Zoro Neporažený" a "Váš popravčí". Také jménem své matky napsal dopis prezidentské kanceláři, kde pro vlastního "syna" žádal milost...

Vladimír Bayer je přiváděn k soudu

Soudní psychiatři, psychologové a sexuologové ve svých posudcích uvedli, že jeho intelekt odpovídá pásmu podprůměru (IQ 82). Nikdy netrpěl duševní chorobou a duševní choroba nebyla přítomná v době vraždy. Sexuální deviace nebyla rovněž zjištěna. Byl však zjištěn anomální vývoj jeho osobnosti, podmíněný nezvládnutou výchovou, trvalým pobytem v sociálně závadném prostředí, nedostatečnou motivací, nízkou sociální, citovou a mravní úrovní.

Dále znalci zjistili, že Vladimír Bayer má nekritické hodnocení, chudé a lhostejné vztahy k lidem, včetně příbuzných a výrazný deficit sociálního cítění a empatie (soucitění). Výrazný byl u něho rys agresivity, usnadněný necitlivostí a lhostejností k lidem. Z množství motivů, které mohly s ohledem na jeho osobnostní profil připadat v úvahu, znalci nevyloučili možnost, že určitou roli také sehrál pocit beznaděje. Vladimír Bayer totiž trpěl nevyléčitelnou nemocí a podroboval se léčbě ozařování. V době činu byl však plně schopen rozpoznat společenskou nebezpečnost svého jednání a plně byl schopen své jednání ovládat. V závěru se znalci shodli na tom, že jeho resocializace je nulová...

Vladimír Bayer se snažil soudní jednání protahovat. Několikrát měnil obhájce, navrhoval neustále nové svědky, kteří buď neměli s případem nic společného nebo vůbec neexistovali. V říjnu 2001 zahájil hladovku. Docházelo také k incidentům mezi ním a jeho příbuznými. Snažil se je přinutit, aby zařídili jeho návrat z vazby. Dokonce údajně v dopise tvrdil, že je všechny povraždí. Krajský soud v Ostravě dne 19. října 2001 odsoudil Vladimíra Bayera jako zvlášť nebezpečného recidivisty k doživotnímu trestu odnětí svobody. Vrchní soud v Olomouci v lednu 2002 rozsudek Krajského soudu potvrdil. Otázkou zůstává, jak dlouho - vzhledem k jeho chorobě - bude trest vykonávat...